Democristiano Partido Popular quiere recobrar su unidad

El congreso de la Democracia Cristiana se celebró meses antes de lo planificado originalmente, en vista de las elecciones anticipadas a la Cámara de Diputados, que se efectuarán en octubre próximo. Era necesario superar los problemas internos que amenazaban con la desintegración del partido.

La composición de la nueva cúpula del partido y del Consejo Nacional, electos en el congreso, confirmó que la mayoría de los democristianos están a favor de cambios dentro de la formación. Al cargo de presidente fue electo Cyril Svoboda, quien había encabezado el partido entre 2001 y 2003 y es considerado un político mesurado, de gran tacto diplomático y sentido social. Por primera vez en la historia de la democracia cristiana será vicepresidente de la agrupación una mujer, Michaela Šojdrová. El ex líder, Jiří Čunek, integrará el Consejo Nacional. Svoboda reafirmó que una de sus tareas primordiales será la reunificación del partido.

"Todos representamos un solo partido, independientemente de los cargos que ocupemos. Nadie tiene derecho a utilizar la formación como instrumento para lograr objetivos personales. No toleraremos ningún intento de desintegrar o debilitar el partido", dijo Svoboda.

Las palabras de Svoboda fueron una alusión a las posturas del ex vicepresidente del partido y ex ministro de Finanzas, Miroslav Kalousek, y de sus seguidores, quienes desde hace tiempo le reprochaban a la dirección que frenaba las reformas en el sector social y de salud y decidieron abandonar la formación. Kalousek recalcó que esta decisión se debe a que considera que el partido se orienta hacia la izquierda.

"El democristiano Partido Popular, que siempre ha sido de centro-derecha, se desvía ahora a la izquierda. No lo critico, para cierta parte de los electores puede resultar incluso atractivo, pero yo no puedo apoyar esa política" señaló Kalousek.

Kalousek le reprocha a Cyril Svoboda, que haya incluido entre las prioridades del partido la anulación del impuesto equitativo y su reemplazo con el impuesto progresivo según el nivel de los ingresos, y la promoción de un sistema social que aventaje a las familias con hijos.

La nueva dirección del democristiano Partido Popular rechaza semejantes acusaciones. Insiste que, a diferencia de la Socialdemocracia, no quiere endeudar a las futuras generaciones imponiendo programas sociales irrealistas. Pero igualmente rechaza la intención del derechista Partido Cívico Democrático, de privatizar empresas estratégicas del país. 

 

V šesti krajích jde KDU-ČSL do voleb v koalici

Skoro v polovině krajů uzavřela KDU-ČSL koalice, které kandidují pod společnou značkou Koalice pro… Oproti minulému období se tak počet koalic rozrostl na dvojnásobek. Před 4 lety byla nejúspěšnější Koalice pro Pardubický kraj, která v kraji porazila ČSSD i komunisty. Její staronový lídr Roman Línek, který se stal vicehejtmanem (většinu období pak pracoval jako hejtman, když zastupoval vážně nemocného Michala Rabase), chápe zvýšení počtu koalic jako strategii, která dává dobré vyhlídky na úspěch: „V našem kraji se koaliční spolupráce s menšími stranami a hnutími osvědčila. Pokud chceme zvítězit, a s takovým cílem do voleb jdeme, je nezbytné spojit síly všech lidí s podobným přesvědčením.“

Koalici pro Pardubický kraj tvoří vedle KDU-ČSL a SNK ED také politické hnutí Nestraníci. „Do koalic se začaly menší strany sdružovat v roce 1998. Byla to přirozená reakce na tehdejší opoziční smlouvu mezi ODS a ČSSD. Ukázalo se, že model je to životaschopný, a menší strany od té doby úspěšně kandidovaly v koalicích několikrát. Voliči ocení, když se před volbami umí politici domluvit – je to pro ně záruka, že i po svém zvolení se budou schopni dohodnout na rozumných řešeních,“ uzavřel Roman Línek.

I v sousedním Královehradeckém kraji využila KDU-ČSL příležitost a vytvořila koalici s Nestraníky. „V kandidátní listině najdou voliči značný počet lékařů. Je tomu tak proto, že problematiku zdravotnictví považujeme za jednu z priorit v našem kraji,“ vysvětlil jeden z důvodů vzniku koalice její lídr MUDr. Jiří Veselý.

Nejčastějším koaličním partnerem pro KDU-ČSL je v letošních krajských volbách SNK ED. Kromě Pardubického kraje jdou lidovci s evropskými demokraty do voleb na společné kandidátce i v kraji Libereckém, Středočeském a Plzeňském. „Společně to dokážeme – s tímto heslem jdeme do podzimních voleb v Plzeňském kraji,“ uvedl lídr plzeňské kandidátky Václav Červený. „S evropskými demokraty jsme schopni nabídnout voličům na kandidátce řadu úspěšných komunálních politiků, kteří své kvality jednoznačně prokázali. Díky názorové a programové shodě navíc tvoříme velice pevnou koalici a jsem přesvědčen o tom, že společně dokážeme oslovit výrazně větší okruh potenciálních voličů,“ dodal Václav Červený.

Na úspěch před 4 lety chtějí také navázat ve Středočeském kraji – Koalice pro Středočeský kraj, kterou tvoří KDU-ČSL a SNK ED, vede Josef Vacek: „Jednou z našich priorit je zajištění kvalitní sociální péče pro občany, kteří ji skutečně potřebují. Samozřejmě, že tak jako ve všech ostatních krajích, i Středočeši se pokusí získat maximum prostředků z dotací EU. Naší zásadou ovšem je, že projekty musí být koncipovány tak, aby peníze byly využity opravdu účelně a smysluplně,“ dodal Vacek.
Na účast komunálních politiků sází i karlovarská KDU-ČSL, která vytvořila koalici s Hnutím za harmonický rozvoj měst a obcí. „Na naší kandidátce máme 13 starostů, tedy 13 osobností, které již prokázaly svůj volební potenciál. Jako starostové především malých obcí dokonale znají potřeby venkova, vědí, co lidi na vesnici skutečně pálí a kde je potenciál rozvoje těchto území. A protože rozvoj venkova je dlouhodobě jednou z priorit KDU-ČSL, jsem přesvědčen, že jsme se vznikem této koalice vydali správnou cestou a volby nám to potvrdí,“ uvedl lídr kandidátky Ing. Josef Malý.

KDU-ČSL obhajuje jeden hejtmanský post v Jihomoravském kraji. Před čtyřmi lety obdržela 10,67 % hlasů (226 016 hlasů). Kandidovala ve třech krajích v koalici, a pokud bychom tedy k zisku KDU-ČSL přičetli výsledky jejích koalic, činil by relativní zisk 13,07 %. Podle počtu mandátů obdržela lidová strana 12,4 %. Do Senátu P ČR kandiduje KDU-ČSL v 17 obvodech. Čtyři z kandidátů jsou navrženi KDU-ČSL a nejsou členy žádné politické strany (Vlastimil Ježek, Pavel Klener, John Bok a Drahomíra Peřinová).

Mgr. Martin Horálek
tiskový mluvčí KDU-ČSL